Indiánská sauna - initipi

Initipi je indiánská stavba, sloužící k očistným obřadům. Sám obřad (initi) je trochu podobný saunování, či spíše parní lázni. Největší rozdíl však je v účelu. Sauna či parní lázeň má sloužit především k očistě těla a účinky na duši má jen zprostředkovaně (např. působí proti stresu), zatímco obřad initi slouží hlavně k očistění mysli či duše (což Indiáni chápali jako zbavení se zlých duchů a přivolání bytostí dobrých).

Všechny tyto tři procesy samozřejmě působí pozitivně na psychiku a vyrovnanost, posvátný obřad initi však bývá používán kromě relaxace i k léčení, duchovnímu ozdravování a vnitřnímu rozvoji.

Indiáni věřili, že jako hlavní zdroj léčebné síly v initipi slouží čtyři síly „Stvoření“ přicházející ze čtyř světových stran a symbolizující emocionální, duchovní, fyzickou a duševní dynamiku zážitku v initipi. Čtyři energie, čtyři síly, čtyři živly, jsou podle Indiánů věčné a nekonečné a slouží k tomu, aby formovaly a ovlivňovaly vše ostatní. Do posvátné initipi chodíme nazí. Svlečení všech šatů, symbolů, odznaků a znaků vzdělání, postavení, bohatství a jiných masek nebo pokrývek dáváme přednost, protože ty živí lidské ego. Jdeme nazí, jako novorozenci do dělohy Matky Přírody, čistí, nevinní a poddajní. Pokoušíme se svléct všechny lidské kvality, touhy a rysy, abychom se více podobali duchovním bytostem; shazujeme vlastní představu o sobě a fyzické vlastnosti, abychom objevili svou duši a svůj duchovní aspekt. A ve většině případů se vracíme znovuzrození a osvěžení.

Stavba initipi

Vždy je potřeba, aby stavbu i obřad vedl jen jeden člověk. U Indiánů to bývá šaman či šamanka, případně ten nejzkušenější či takový, který má nejlepší schopnosti vcítit se do ostatních stvoření Přírody.

Initipi by měla být umístěna poblíž potoka, řeky, jezera nebo rybníka, aby po potní kúře mohla následovat koupel. Vždy dejte přednost přírodní nádrži. Přesné místo initipi se vybírá intuitivně. Šaman se obvykle chvíli prochází tiše po okolí a soustředí se na uzly, kde se křižují hlavní čtyři síly vesmíru. Takový uzel se údajně poznává podle modré "energie" z něho vystupující. Já myslím, že nejlepší je se na dané místo posadit a chvíli se soustředit. Sami poznáte, zda je to místo vhodné, či ne. Jakmile máte vybráno pravé místo, můžete přistoupit ke stavbě. Indiánský šaman by se ovšem předtím ještě pomodlil k duchovním bytostem Přírody. Posadil by se na střed uzlu směrem k severu. Promluvil by ke každé ze čtyř sil vesmíru a požádal je, aby pro obřad zapůjčila svoji energii. Začal by na severu se Vzduchem, pak by se obrátil k východu (Oheň), jihu (Země) a nakonec k západu (Voda). Nezapomněl by samozřejmě obětovat listy tabáku, což byste měli udělat také. Obvykle se tak děje buď kouřením posvátného amuletu, nebo rozdrolením listů a posypáním země.

A teď už k samotné stavbě: Vezmete dvě tyčky a provázek a nakreslete kruh ve směru hodinových ručiček přibližně čtyři stopy od středu uzlu. Pak nakreslete ještě jeden kruh, asi tak stopu v průměru. Podle něho vykopejte jámu na žhavé kameny, asi stopu a půl hlubokou. Hlína se umisťuje mimo kruh východním směrem, ta pak slouží jako základ pro oltář. V indiánském náboženství oltář symbolizuje Otce Nebe, Velkého Ducha. Jáma uvnitř je Matkou Zemí. Pára, která stoupá z kamenů, je jejím dechem. Cestička, která spojuje oltář a jámu, je symbolickým znázorněním spojení Nebe se Zemí. Přísně se dodržuje tuto cestičku nepřekračovat, protože to údajně přináší smůlu (tvrdí woodcrafteři) a přerušuje spojení mezi Nebem a Zemí (tvrdí Indiáni). Indiánský šaman by samozřejmě ještě před začátkem hloubení jámy nabídl uzlu tabák a omluvil by se, že poškodí jeho povrch.

Druhý krok s sebou přináší shromažďování materiálu, což je obvykle asi dvanáct kmínků vrby jeden až dva palce silných. Všechny odřízlé větvičky byste měli zasadit opět do půdy s přáním, aby dobře rostly. Indián by se také vrbě předem omluvil, že ji zbaví života.

Vrby se přinesou na místo initipi a oloupe se z nich kůra. Pomocí pevného kolíku se vyhloubí v zemi na kruhové čáře osm otvorů asi tři palce hlubokých. Do nich se zasadí tlustší konce prutů a dobře utěsní. Pak se k sobě pomalu ohnou horní konce tak, aby initipi měla výšku prsou stojícího muže. Ohnuté pruty se svážou vrbovou kůrou, nebo je možné použít nějaké provázky z přírodních vláken. Kolem boků se pak zapletou dvě až tři vrbové obruče, aby byl trup pevnější. Nakonec se ohne jeden krátký kmínek do tvaru podkovy a na východní straně se vytvoří vchod. Dále se konstrukce initipi pokryje kůžemi, plachtou nebo celtami.

Ohniště, kameny a dřevo

Když je initipi hotová, začne se pracovat na posvátném ohništi, ve kterém se ohřívají kameny. Napočítejte deset stop od vchodu východním směrem a udělejte čáru. Pak jděte sedm stop k jihu a udělejte druhou čáru. Mezi nimi najděte střed a opět pomocí provázku nakreslete po směru hodinových ručiček kruh. Zemi a broukům nabídněte tabák a vykopejte šachtu asi stopu hlubokou. Půdu použijte na ochraný val.

Nyní se dostáváme ke kamenům. Všechny by měly být pevné a tvrdé, posbírané z pěkných čistých míst v Přírodě. Pískovec puká a trhá se a je lépe se mu vyhnout. Nejlepší jsou horniny vyvřelé.

Teď už Vás možná ani nepřekvapí, že i vybírání správných kamenů je složité. Indiáni věřili, že i kameny jsou živé. Je proto třeba jim obětovat tabák. Šaman by se opět posadil a kamenům by vysvětlil, nač je potřebuje. Vybral by jen ty kameny, u kterých cítí, že jsou ochotné při obřadu obětovat své léčivé kouzlo. Chladné a jakoby do sebe stažené kameny netouží po tom být obtěžovány, teplé a vibrující kameny dychtí po tom, aby se jich použilo. Velké kameny se poskládají okolo ohniště, menší o velikosti lidské pěsti až dětské hlavy se rozžhaví pro obřad. Nikdy se však nepoužívají kameny, jež byly použity již dříve k jinému obřadu! Pokud to jde, je nejvhodnější použít kombinaci tří druhů dřev. Dřevo suché měkké, suché tvrdé a syrové tvrdé. Druh stromů, jejich věk, stavba a umístění, stejně jako volba různých kombinací ovlivňuje obřad a slouží jako recepty k léčení různých nemocí. Indiáni tvrdí že tím, že je strom živý, může do směsi přispívat různými druhy energie a vyvolávat různé druhy síly. Z těchto důvodů si každý šaman své receptury chrání.

Oheň

Nakonec se staví posvátný oheň. Ze čtyř špalků dřeva se vytvoří čtvercový oltář, na který se umístí kameny. Kolem se pak do kruhu skládá dřevo, počínaje suchým měkkým, které přechází do vnějších vrstev suchého tvrdého a syrového tvrdého dřeva. Ve stavbě ohně se nechává otvor východním směrem, kudy má vstupovat světlo a pozitivní síla.

Ještě několik závěrěčných přípravných kroků: před zapálením ohně Indiáni na kamenný oltář umisťovali několik šalvějových listů nebo jehlic cedru. To by mělo držet zlé duchovní bytosti stranou a vábit dobré.

Dále je potřeba pomocník, který se initipi nezúžastní a bude udržovat oheň. To je čestné postavení a vyžaduje ochotu dodržovat příkazy. Strážce ohně je odpovědný nejen za udržování ohně, ale i za odběr kamenů a jejich přenesení do initipi.

Oheň hoří obvykle asi dvě hodiny. Za tu dobu jsou kameny horké a připravené. Mezitím se v initipi spálí kousek cedrového dřeva (opět na ochranu proti zlým bytostem), připraví se tam nádrž s vodou a bylinkový odvar. Vůdce obřadu také dává orientační pokyny. K nim patří i tato pravidla: všichni účastníci by se měli zdržet drog, alkoholu, kávy a sexu den před obřadem, v průběhu obřadu a následující den po obřadu. V případě důležitých obřadů, jako třeba při rovnodenosti nebo slunovratu by se také měli všichni postít.

Někteří Indiáni provádějí smíšené potní kúry, jiní ne. Nikdy se však obřadu neúčastní ženy menstruující nebo těhotné. Jakmile máte kameny přiraveny, můžete přistoupit k samotnému obřadu.

Pocení

Nyní je vše připraveno k obřadu. Všichni si svléknou šaty, odloží své osobní předměty na hliněný oltář, sundají si všechny šperky a brýle. Tak se nespálí. Vůdce obřadu se pak proplazí první, ostatní za ním, dokud všichni nesedí v kruhu čelem ke středovému otvoru. Tam jsou přineseny kameny a vchod je uzavřen.

Indiáni se pak obvykle modlí za sebe, za své příbuzné, za své rodiny, vyzívají Matku Zemi, čtyři posvátné směry a duchovní bytosti. Žádají, aby jim byly odpuštěny prohřešky, kterých se dopustili proti zákonům Přírody, ubližování, škody a urážky jakéhokoliv stvoření v Přírodě, viditelného i neviditelného. Rozhodně je dobré se na chvíli zamyslet, co jsme v poslední době udělali špatně a co naopak dobře. Tato pauza také slouží k tomu, aby si člověk zvykl na stísněné prostředí.

Příklad obřadu:

• První kolo: každý může pozvat někoho do sauny, vejde se tam neomezeně lidí. Řekne a ostatní odpovědí „Jsi vítán“
• Poté až je sauna přeplněná, je druhé kolo, kdy v sauně něco necháváme, Země si to vezme. Rekneš čeho se chceš zbavit a ostatní odpoví „Nechť odejde“
• Třetí kolo: přejeme něco sobě. A ostatní odpovídají „Budiž ti přáno“
• Čtvrté kolo: přejem něco ostatním. Ostatní odpovídají „Nechť se vyplní“

Pak vůdce začne polévat kamany vodou. Někdy také používá odvar z bylinek, předem připravený. Ten také účastníci pijí, aby doplnili ztrátu tekutin a aby se pročistili. Indiáni při obřadu většinou zpívají zvláštní písně initi, z nichž většina je starodávná a dědí se po staletí.

V initipi můžeme zůstat jen patnáct minut, nebo do rozednění. Někdy se také dělá přestávka, všichni se osvěží a jdou zpět dovnitř. Každy, kdo chce, může odejít bez jakéhokoliv zesměšnění. K tomu slouží prosté zvolání: "Všichni moji příbuzní!" Nikdy by se neměly ve initipi projevovat hry síly, při nichž se lidé pokoušejí dokazovat, kdo je nejsilnější, nejtvrdší, kdo nejvíc vydrží. Každý člověk má jinou mez únosnosti, a proto každý, pro koho je lázeň příliš horká nebo silná, může s půvabem a úctou odejít.

Koupel

Po opuštění initipi skáčeme do vody. Pak se osušíme, usadíme kolem ohně a přemýšlíme o svých zážitcích. Necháváme léčebné slíly, aby v nás pomalu vykonávaly svou práci. Pokud je třeba, mluvíme o jevech, které jsme ve initi viděli nebo zažili. Všechny nemoci, problémy, stresy a negativní energie jsou zanechány ve initi, kde budou pohlceny jejím kruhem a rozptýleny. Proto se následující den plachta odstraňuje, aby se initi před dalším použitím pročistila.

Závěrem

Já sám také tak úplně nevěřím všemu, co jste se tu mohli dočíst, snažil jsem se ale co nejlépe vám předat zkušenosti a tradice indiánských šamanů. Rozhodně to zkuste a sami budete velmi překvapeni.

Pokud se vám zdá, že předchozí text je trochu moc vážný, dovolte mi, abych to trochu napravil: initi je prostě místo pro skvělou pařbu (což zvláště chápou ti, kteří to vyzkoušeli).

Indiánská sauna, či česky možná lépe potní chýše, je překrásný rituál složený ze zkušeností jak původních obyvatel Ameriky, tak příznivců, kteří jej převzali a provádí u příležitosti setkání po celém světě.

Nemusíme mít obavu, že jde o cizí a našim krajům neznámý rituál, protože v zápiscích arabských kupců ze středověku o cestách po střední Evropě se našly popisy podobných chýší.